PASOHLÁVKY

Velkomoravské sídlo v bažinách


Adresa:     Pasohlávky 1, 691 22, Pasohlávky
Starosta:   Martina Dominová, DiS.
Telefon:    +420 519 427 710
E-mail:       obec@pasohlavky.cz
Web:          www.pasohlavky.cz

 


Tato malebná vesnička se nachází v prostředí krásné přírody Novomlýnských nádrží. Leží v Jihomoravském kraji, na významné dopravní trase mezi Brnem a Vídní. Obec se nachází v krajině vinařství a zemědělství. Zároveň leží v oblasti, která je nejteplejší částí republiky a kde léta jsou suchá, teplá a dlouhá.

Obec je ve starých písemných pramenech zmiňována jako Uherčice na Bílém břehu (odtud odvozen
i pozdější německý název Weisstätten). V roce 1276 patřila dolnokounickému klášteru, který ji tehdy získal od staroboleslavské kapituly. Vesnice byla pravděpodobně kolonizačního původu a její osu tvořila komunikace, která se ve východní části rozšiřovala v náves, na níž stála kaple. V době válek během 15. století zpustla a znovu osídlena byla až v polovině 16. století, kdy se tu usadilo nově příchozí charvátské obyvatelstvo. V roce 1574 zde bylo třiatřicet usedlíků a jeden obecní grunt. Po Bílé hoře ves propadla konfiskaci a získal ji kardinál František z Ditrichštějna, který ji natrvalo připojil k vlasatickému statku, jenž příslušel k dolnokounickému panství. V době Třicetileté války byla ves velmi poničená a patřila k těm nejzničenějším v celém břeclavském okrese. Z původních třiačtyřiceti usedlíků válku přežilo pouze devět. Obnova vesnice však probíhala velmi rychle a na počátku 18. století zde žilo už 48 usedlíků. Při sčítání lidu v roce 1763 měla obec celkem 397 obyvatel, z toho bylo osmdesát rodin selských a šestadvacet podružských. Nejvyššího počtu dosáhlo zdejší obyvatelstvo v roce 1930, kdy tu žilo celkem 1 021 osob. K prvnímu lednu 2015 bylo v obci nahlášeno k trvalému pobytu celkem 743 osob.
Poté, co v roce 1850 vznikla nová politická správa rakouské monarchie, Pasohlávky se staly součástí soudního a politického okresu Mikulov, v jehož správě zůstaly až do roku 1960, tedy do doby, kdy vznikl okres Břeclav. S tímto politickým začleněním prožila vesnice i okupaci německou armádou osmého října 1938 a také konec války sedmého května 1945.

Před válkou žilo v Pasohlávkách převážně německé obyvatelstvo (93,6 %), které patřilo k nacionálně nejuvědomělejším v celém tehdejším mikulovském okrese. Proto bylo po válce odsunuto a jeho majetek byl konfiskován. Této konfiskaci propadlo z 1 594 ha půdy plných 1 549,3 ha a z 242 popisných čísel 230 domů. Přestože byla obec dobyta až na samém konci války a patřila k posledním okupovaným místům na Mikulovsku, tvrdě se o ni bojovalo. Přitom bylo zničeno 162 domů a dalších dvaasedmdesát jich bylo těžce poškozeno. I proto přišlo během let 1945 – 1964 do obce pouze sedmatřicet rodin a i přes dosídlení počet obyvatel silně poklesl. V roce 1950 žilo v obci pouze 282 osob, tj. 27,6 % předválečného počtu.
Vesnici zasáhly správní změny v souvislosti s výstavbou Novomlýnských jezer. V důsledku připravované fyzické likvidace obce Mušov byl v roce 1976 v Pasohlávkách vytvořen společný Místní národní výbor obou obcí, který byl zrušen k 1. lednu 1980 po zániku Mušova. Právě do Pasohlávek (a také do Pohořelic) se přestěhovala velká část mušovských občanů.