BZENEC


Historické pamětihodnosti

Starý hrad
Existenci bzeneckého hradu dokládá kromě názvu kopce, nacházejícího se severně od města, také celá řada písemných relací. Podle kroniky biskupa z Merseburku Thietmara byl v roce 1015 dobit a vypálen českým knížetem Oldřichem. První bezpečná zmínka o Bzenci a hradu je až z roku 1231, kdy byl Bzenec v držení královny Konstancie. Hrad Bzenec byl střediskem hradských úřadů, které byly dříve v Břeclavi a koncem 13. století ve Vracově. Za husitských válek byl hrad dokonale zničen, snad v roce 1431, kdy probíhaly na jihovýchodní Moravě válečné operace. Roku 1435 se uvádí jako pustý a roku 1491 jako zbořeniště. Na vrcholu kopce zůstala z hradu oválného půdorysu patrná pouze terénní vyvýšenina.

Zřícenina kaple sv. Floriána
Stavba kaple sv. Floriána a Šebestiána na místě bývalého hradu byla zahájena v roce 1703 z podnětu hraběte Erdmana z Proskova, který byl držitelem bzeneckého panství od roku 1701. Raně barokní kaple se právem stala poutavou dominantou Bzence i blízkého okolí. Bohužel se ale záhy stala terčem blesků, které několikrát zapálily a zničily věž i střechu kaple. Nechráněná kaple na návrší byla také poškozována prudkými vichřicemi, a proto se v 60. letech minulého století přistoupilo k zazdění podstatné části kaple, která byla navíc opatřena železnými okenicemi. Poslední pohromu způsobila kapli ustupující německá vojska, která ji nejprve použila jako vojenskou pozorovatelnu a v dubnu 1945 ji vyhodila do vzduchu.

Novogotický zámek
Na místě dnešního zámku původně stála opevněná pozdně gotická tvrz s příkopem a zdí. Tato byla v průběhu 16. století postupně přebudována na renesanční zámek. Tento zámek, nepříliš reprezentativní, byl barokně přestavěn v letech 1709–1710. Ve Bzenci tak vznikl dvouposchoďový barokní zámek čtvercového půdorysu s věží uprostřed, portálem a sály se štukovou výzdobou, v rozích zámku se tyčily čtyři arkýře, nad hlavním vchodem z nádvoří byla umístěna věž s hodinami. Součástí zámku byl honosný park se skleníkem, ve kterém byly palmy, fíkovníky a okrasné rostliny. V 50. letech 19. století byl zámek zcela zbořen a na jeho místě byl v letech 1853–1855 se značnými finančními náklady postaven zámek nový ve stylu anglické gotiky. Při této přestavbě došlo rovněž k úpravě zámecké zahrady, která byla přeměněna na krajinářský park o rozloze 7,60 ha. Nádvoří, které je obklopeno hospodářskými budovami, je při vstupu chráněno zdí s cimbuřím. Pod zámkem se nacházejí rozsáhlé sklepní prostory. V březnu 1952 došlo v půdních prostorách zámku k rozsáhlému požáru, který značně poškodil celou střechu, při opravě již nedošlo k obnově původních věžiček a původní ráz stavby tím byl částečně narušen.

Kostel sv. Jana Křtitele
Původní malý kostelík stál na místě dnešního. Nevyhovující kostelní budova byla zbourána koncem 17. století a a stavba byla dokončena v roce 1702. Nezměněnou součástí původního kostela zůstaly krypty, které sloužily pro členy hraběcí rodiny a duchovní. Další vybavení kostela pochází vesměs z 18 století. U kostela stojí sloup sv. Trojice z roku 1764. Prostor kolem kostela byl využíván do roku 1812 jako hřbitov, později byl upraven na park. V roce 1812 byl zbudován nový, současný hřbitov.

Synagoga v Bzenci
Zaniklá novorománská budova v Bzenci, zbudovaná byla v roce 1863 před zámkem podle projektu vídeňského architekta L. von Förstera. Nová synagoga byla vystavěna v orientálním (novorománském) slohu a stala se jednou z výškových dominant města. V synagoze probíhaly až do 2. světové války bohoslužby. V prosinci 1941 byla synagoga a její okolí zdemolována členy NSDAP. V roce 1960 byla synagoga zbořena.

Přírodní zajímavosti

Bzenecká lípa
Památný strom, který se nachází v zámeckém parku města Bzenec. Nazývá se Bzenecká lípa a patří mezi nejstarší stromy na Moravě, její věk se odhaduje na více než 900 let. Lípa je unikátní svým vzrůstem bez kmene, o který přišla zhruba před 100 lety. Před rozpadem byla pravděpodobně nejmohutnější lípou na našem území. V současné době tvoří rozsáhlou živou plastiku složenou ze zohýbaných sekundárních kmenů. Původně byly v parku staré lípy dvě, mladší ale zanikla a dnes po ní zbyl jen malý stromek z výmladku jejího kořene.

Doubrava (přezdívaná Moravská Sahara)
Rovinaté zalesněné území na jih od Bzence. Ještě ve 13. století zde byl ještě hustý dubový porost. Lidskou činností, především kácením a intenzivní pastvou dobytka, však bylo do začátku 19. století plně odkryto písčité podloží a vítr začal písek rozšiřovat i na pole. O opětovné zalesnění území o rozloze 5000 hektarů borovicovými monokulturami se v letech 1825–1865 zasloužil lesní inspektor Jan Bedřich Bechtel. Půdní prostředí Doubravy je tvořeno čtvrtohorními vátými písky. Výskyt písečných dun a zvláštní složení písku, ne nepodobné tomu v asijské poušti Gobi, vynesl oblasti přezdívku Moravská Sahara. Většina písčitého území dnes porostlá borovicovými monokulturami, jen úzký protipožární pruh podél železniční trati na východním okraji území je bez vegetace a byla zde vyhlášena národní přírodní památka Váté písky. Území lesa Doubravy je od roku 2004 součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví v rámci soustavy Natura 2000.
 

Vinařské stezky

Město Bzenec je křižovatkou vinařských stezek Slovácka. Městem prochází páteřní Moravská vinná stezka na trase mezi Vracovem a Polešovicemi. Je centrem okruhu Bzenecké vinařské stezky po bývalé Bzenecké vinařské oblasti. Na trasu Moravské vinnné stezky navazují propojovací větve Uherskohradišťské vinařské stezky na úseku Bzenec, přístav - Ostrožská Nová Ves, a Strážnické vinařské stezky na úseku Bzenec - Strážnice.