BZENEC


Bzenecké vinice

V minulosti byl Bzenec město královské, dnes známé především tradičním pěstováním znamenitého vína. Bzenecká vinařská oblast je třetí nejmenší vinařská oblast na Slovácku (410 ha) a rozkládá v Kyjovské pahorkatině mezi Vracovem a Tučapy. Tvoří ji pouhých jedenáct vinařských obcí. Oblast proslavil především dodnes hojně pěstovaný Ryzlink rýnský. Ve Bzenci vzniklo také jedno z nejstarších vinařských družstev, které vešlo do všeobecného podvědomí svými dvěma nejvýznamnějšími víny. Byla to "Bzenecká lipka". Víno vyrobené z hroznů Ryzlinku Rýnského, který našel na Bzeneckou výborné podmínky pro uplatnění svých jakostních znaků a měl by vždy zůstat hlavní oporou zdejšího vinařství. Druhým tradičním výrobkem bylo známkové víno "Zlatý Hrozen" vyráběné ze směsi odrůdových vín Neuburské, Veltlínské červené, rané a Sylvánské zelené, později pak, když se pěstování těchto odrůd omezilo, hlavně ze směsi odrůd jakostních Ryzlink rýnský, Tramín červený, rulandské bílé a Savignon. Dále se zde daří bílým odrůdám Müller-Thurgau a Rulandské bílé a pěstují se také modré odrůdy, hlavně Frankovka.
Prvotřídní vinařské trati jsou rozloženy na jižních svazích v okolí města. Vinohrady měly z dnešního pohledu podivné místní názvy: Psí hora, Kožuchy, Podhradí (dnes pro mechanizaci nepřístupný), Maršálky, Grefty, Růžené, Čihůvky, Havaly, Horní hora, Prostřední hora, Kněží hora a Cukmantly.

Sklepní ulička

V horenských knihách se dozvídáme, že sklepům se ve Bzenci říkalo plže. Urbář z roku 1604 uvádí: „Jakž někteří obyvatelé bzenečtí pod vinohradem zvaným Kožuchem plže vystavili a od dávného času v užívání mají.“ Lisovny neboli búdy tvořil malý domek z cihel, spojený se sklepem v jeden celek. Interiér bývá vyzdoben malbami, oblíbenými motivy je vinařské desatero, Starý hrad a veršovánky o víně. Nejstarší sklepy ve městě jsou ve „zmolách“ pod návrším zvaným Starý hrad – o sklepě č. 59 tvrdí jeho majitel, že pochází z roku 1124. Sklepy jsou kopané ve spraši, vrstva zeminy nad nimi dosahuje někde i 20 metrů. Šikmé a křivolaké chodby sklepů, někdy i sedmdesát metrů dlouhé (jeden z nejdelších bzeneckých sklepů má číslo 84 a najdete ho za Müllerovým domem, chátrající památkou selského baroka) byly převážně vyzděny teprve na počátku dvacátého století. V roce 1953 byla ulička vážně poškozena při sesuvu půdy, následujícím po velkém lijáku. Katastrofa byla chápána jako boží trest za předchozí znesvěcení mariánského sloupu na náměstí. Několikrát se také stalo – naposledy v roce 2003 – že se část hřbitova i s hroby propadla do sklepa. Sklepní ulička v Barákách existuje už dvě stě let, ale současná podoba většiny sklepů pochází z 60. let minulého století. V letech 1984 až 1990 byl podle návrhu Ing. arch. Františka Vozáka vybudován areál vinných sklepů „Na Těmické“. Přestože tvarosloví průčelí respektuje tradiční vzory, estetickou hodnotu areálu kazí použité materiály. Nejrozsáhlejší je sklepní labyrint pod zámkem, který byl podle pověsti propojen chodbami s hradem Buchlov. Uvnitř se nacházejí obří sudy, které místní řezbář František Budař vyzdobil motivy z bzeneckých dějin. Pod restaurací Sokolovna, v bývalém sklepě hraběcího pivovaru, probíhá proslavený prvomájový košt vín.

Vinaři


Hledejte vinaře a služby s certifikátem vinařské turistiky nebo označením Vína originální certifikace (VOC)!