KYJOV


Kyjovské vinice

Přestože Kyjovsko leží na samé severní hranici souvislého pěstování vinné révy na Moravě, má zde vinařství velmi hluboké kořeny, sahající nejméně do období Velké Moravy. Vinohrady a vinné sklepy pak najdete i dnes snad v každé obci. Vinice na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých pozemcích jsou příhodnými stanovišti zejména pro ranější odrůdy. Vynikající půdní a klimatické podmínky – lehká půda tvořená zejména jíly, štěrky a písky, společně s nízkou nadmořskou výškou – stupňují intenzitu letních teplot. Vznikají tak vína sice plná s výrazným odrůdovým charakterem, ale svěží, s harmonií kyselin i aromatických látek.
Kyjovské měšťany přivedla k vinařství starobylá tradice pěstování vína na teplých stráních Ždánického lesa, ze severu chráněných zalesněnými hřbety. Východně od Kyjova pak leží Bzenec, již ve 13.století významné středisko obchodu s vínem, později proslavené známkovým vínem Bzenecká lipka. Jako nejstarší v českých zemích zde už v roce 1875 byla založena výroba šumivých vín klasickou metodou. Jižní část Kyjovska přechází do rovin, i zde se však rodí výborná vína.
Díky své poloze se zde nejlépe daří ranějším odrůdám bílých vín jako je Ryzlink rýnský, Műller-Thurgau, Rulandské bílé a Rulandské šedé, Veltlín zelený či Muškát moravský, který byl vyšlechtěn v nedalekých Polešovicích a zapsán do Státní odrůdové knihy v roce 1987. Z červených vín Frankovce, Zweigeltrebe, vinaři zde pěstují hojně i Svatovavřinecké.
Nejznámější z okolí Kyjova jsou vína žarošická a archlebovská z produkce vinařství Spilberg nebo kostelecká a žádovická z produkce vinařství Maňák.

Sklepní uličky

Nětčické sklepy
První vinařskou stavbou v Nětčicích byl panský sklep, pro svoji kapacitu více než 4 000 věder vína nazývaný Velký. Datace nad vchodem uvádí sice jako rok stavby letopočet 1780, pro skladování vína však sloužil spíše v době na přelomu 18. a 19. století. Sklep byl původně vybudovaný jako sklad brambor pro kyjovskou palírnu, určitou dobu sloužil i jako ledovna. Stylová lisovna mohutných rozměrů byla nad sklepem vystavěna později. Nejznámějším majitelem sklepa byl kyjovský folklorista a obnovitel tradice Slováckých roků Jožka Sedlář. Význam sklepa pro společenský život ve městě popsal v knize 33 životů dr. Dunděra: „Ten starý tereziánský sklep pod Jančovou hospodou a později mladší z roku 1896 se staly významným kulturním fenoménem. Kdysi jsem přirovnal sklep Jožky Sedláře k pražské kavárně Slávia a v podstatě to nebyla žádná nadsázka. Prošla tudy řada spisovatelů a básníků, malířů a muzikantů, plejáda herců včetně osazenstva Divadla na provázku a celý štáb FAMU v čele s Lubomírem Lipským. Za padesát let se tu vystřídali všichni etnografové, co jich Morava zrodila a všichni slavní primáši. Skoro každý z významných cizinců, který přijel do Kyjova, navštívil Jožkův sklep, a tak ve třech kronikách jsou zápisy v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, polštině, finštině a dokonce v japonštině. Za všechny návštěvníky vystihl význam Sedlářova sklepa spisovatel František Nepil: Celý večer jsme ochutnávali dobrá a ještě lepší vína. Bože, to byly užitečné chvíle! Jak se nám rozšířil obzor!“ Od začátku 19. století přibývaly podél silnice směrem k Jančově hospodě další sklepy. Mezi několika novodobými lisovnami se sklepy stojí stará cihlová lisovna se sýpkou v podstřeší, jejíž rovný dřevěný strop podepírají mohutné trámy. Dávná a bohatá historie zdobí dva poslední sklepy v uličce. Dvě sta let starý, dvouprostorový Poláškův sklep je opatřený kamennou klenbou, tvořící úzkou a téměř hranatou chodbu. Nově postavená lisovna s posezením v patře a výborná vína čekají na milovníky jiskrného moku. Lisovna sousedního Šimečkova sklepa z roku 1882 byla na začátku 20. století přestavěna k bydlení. Výminek sloužil jako byt pro chudší občany města. V roce 1984 byl sklep s lisovnou zrekonstruován, současná podoba kopíruje původní vzhled stavení.

Boršovské sklepy
Ještě před třiceti lety stávaly boršovské zemní sklepy se zděným předsklepím u cesty do Bohuslavic. Poté, co musely ustoupit rozšiřování silnice, zůstal jedinou boršovskou kolonií jednostranný řádek sklepů ve Vývoze. Nejsou to však sklepy ledajaké, vznikaly většinou z dlouhých únikových podzemních chodeb vedoucích až k cestě do Bukovan. Rozsáhlý Formanův sklep vznikl zakvelbením podzemí, které objevil majitel parcely při opravě rodinného domku, nad hlubokým sklepem vyrostla i patrová cihlová lisovna uprostřed kolonie, na jejímž dveřním rámu je vyznačený letopočet 1748. Ojedinělým architektonickým řešením kupole lisovny se může chlubit nadsklepní dům, jehož barevné průčelí ozdobené nikou s dřevořezbou svatého Vavřince vyrůstá v zahradě za dřevěným plůtkem. Mezi hospodářskými stavbami na jižní Moravě najdete jen výjimečně stavení, jehož dvojlodní prostor je završený cihlovou klenbou na českou placku. Plochá kupole jako koruna reprezentačního prostoru byla v městském prostředí používána ve vrcholném barokním a raném klasicistním stavitelství, na venkov pronikla v 1. polovině 19. století. Předpoklad, že stavbu lisovny, jejíž cihlová klenba vyrůstá z mohutných kamenných zdí, lze klást do tohoto období, potvrzuje i skutečnost, že stavba je zakreslena v mapování z doby vlády Marie Terezie. Starobylost unikátního prostoru umocňuje i samotný sklep. Křivolaké kamenocihelné kvelbení s hliněnou podlahou končí krátkou chodbou, kde poklop umístěný v podlaze kryje tajemnou skrýš. A ve starobylém sklepě panují i starosvětské mravy a zásady. Jeden z majitelů tohoto půvabného stavení a rustikálních podzemních chodeb pan Selucký mně při sklence lahodného „najburku“ bez nostalgie vyprávěl o konci svého vinaření: „Vinohrad je daleko a nohy už mi neslouží, loni jsem sklidil hrozny naposledy. Teď na jaře, dříve než se keře zazelenají, se nechám Pod vinohrady dovést a vyklučením sazenic udělám vinohradu poslední službu.“

Sklepy Na Šištótě
První vinařské stavby v ulici U Sklepů byly vybudovány v polovině 18. století, většina letopočtů nad vchody do lisoven však uvádí pozdější datum. Převážně jde o přízemní lisovny se sklepy a posezením v předzahrádce. Na čelní stěně upoutá žudro zdobené lidovými ornamenty, novější stavby mají obytné patro, případně podkroví. Slovácká búda pana Zavrtálka stojí na místě krechtu na zeleninu z 18. století, který na vinný sklep přestavěl ve 20. letech minulého století MUDr. Švarc. Sklep budovali jeho pacienti, kteří mu dlužili za léčbu – sedláci kopali a vyváželi hlínu, zedníci kvelbili nové prostory a spolu s ostatními dlužníky přistavěli i besednici a lisovnu. Společnými silami vybudovali chodbu tak dlouhou, že sklep ústí až v sousední Tiché ulici. Průčelí lisovny z červených cihel, dokončené v roce 1926, korunuje dřevěný vyřezávaný štít.

Sklep U Petra
Ve sklepě U Petra, který nabízí ochutnávky a prodej vín několika pěstitelů z Kyjovska, byla v roce 2006 zřízena stálá vinařská expozice. V autentickém sklepním prostředí si můžete prohlédnout staré vinařské nářadí, nádoby, pracovní kroje vinařů. Součástí muzeální expozice je i dokumentace historie vinařství na Kyjovsku či popis a charakteristika jednotlivých odrůd. Nejstarším stavením kolonie rozložené v místě bývalé střelnice je původně desátkový sklep, doložený v roce 1761. Vstup do široké besednice a cihlou kvelbeného podzemí napodobuje průčelí sklepů ve Vrbici. Kamenná čelní zeď a lomené oblouky otvorů i ostění jsou poctou mamince majitele sklepa paní Ježkové, která z vesnice pod kopcem Stráž pochází.

Vinaři

Hledejte vinaře a služby s certifikátem vinařské turistiky nebo označením Vína originální certifikace (VOC)!

Vinařské organizace v regionu

Cech kyjovských vinařů
Cech kyjovských vinařů byl založený 28. 11. 2005 jako občanské sdružení. Má své Stanovy a Statut. Registrován je u ŽÚ v Kyjově. Zakládající členové: Miroslav Ježek RNDr. Miloslav Malec Ing. Stanislav Martínek, jednatel Mgr. Pavel Navrátil, jednatel Ing. Josef Polášek, jednatel Václav Šalša Štěpán Maňák Cílem činnosti Cechu kyjovských vinařů je rozvíjení zájmové činnosti v oblasti vinohrad-nictví a vinařství a souvisejících aktivit. Za tím účelem organizuje výstavy, soutěže a degustace, exkurze a zájezdy. Poskytuje odborné poradenství, zajišťuje školení a vzdělávání, propaguje činnost na veřejnosti, spolupracuje s jinými osobami a organizacemi v uvedené oblasti. Je organizátorem Galerie rulandských vín v České republice. Cílem této soutěže je porovnání vín rulandských odrůd (rulandské bílé, rulandské šedé a rulandské modré) s víny všech vinařských oblastí a podoblastí v ČR a s víny zahraničnímu (především Slovensko, Rakousko, Německo, Maďarsko, atd..). V letošním roce 2010 v měsíci srpnu bude uskutečněn již 4. Ročník galerie rulandských vín v ČR. Cech kyjovských vinařů je také organizátorem Nominačních výstav vín slovácké podoblasti pro Salon vín v ČR. Jedná se o rotační systém, kdy organizací jsou pověřena 3 místa ve slovácké podoblasti. V praxi to znamená že Kyjov je touto organizací pověřen jednou za 3 roky. Bylo to v roce 2006, v roce 2009 a další bude v roce 2012. Cech také uskutečňuje rekreačně vzdělávací zájezdy. Cílem je odpočinout si, relaxovat a zároveň navštívit nějaké zajímavé vinařství za účelem výměny zkušeností. Bylo uskutečněno několik akcí (Maďarsko a Slovensko). Akcí se zúčastňují i manželky členů.
Kontakt: Komenského 548, 697 01 Kyjov, info@cechkyjovskychvinaru.cz, www.cechkyjovskychvinaru.cz