Bzenec – město Ryzlinku rýnského s vůní tisícileté lípy


Pěstování vinné révy ve městě je doloženo již ve 12. století. V průběhu dalších staletí bylo vinařství nejen hlavní obživou zdejších obyvatel, ale vysoké daňové výnosy z vinic se staly zdrojem financí i pro stavbu královského hradu nad městem. Po přenesení správy oblasti do Olomouce přišel Bzenec o své výsadní postavení a na významu poněkud ztratilo i místní vinařství. O tom, že i přesto byla investice do bzeneckých vinohradů výhodná, svědčí skutečnost, že tři čtvrtě vinice v Horní hoře vlastnil i Petr Vok. Vinice měli ve Bzenci i hradišťští jezuité, jejich velká lisovna barokního slohu v Havalech zvaná Jezuitská búda byla zbořena roku 1919. Na obnově vinařské proslulosti Bzence v 18. a 19. století se významně podílela početná židovská komunita ve městě a rozvoj vinařství ovlivnilo i zřízení odborné školy vinařské v roce 1899. Významným počinem bylo rovněž založení Památná lípa prvního vinařského družstva na Moravě v roce 1921 z iniciativy starosty a hoteliéra Leopolda Skály. Na tradici vinařské velkovýroby navázaly od roku 1953 Moravské vinařské závody.
 

O sklepní uličce

 

Plže od dávného času v Bzenci vystavěné

V horenských knihách se dozvídáme, že sklepům se ve Bzenci říkalo plže. Urbář z roku 1604 uvádí: „Jakž někteří obyvatelé bzenečtí pod vinohradem zvaným Kožuchem plže vystavili a od dávného času v užívání mají.“ Lisovny neboli búdy tvořil malý domek z cihel, spojený se sklepem v jeden celek. Interiér bývá vyzdoben malbami, oblíbenými motivy je vinařské desatero, Starý hrad a veršovánky o víně. Nejstarší sklepy ve městě jsou ve „zmolách“ pod návrším zvaným Starý hrad – o sklepě č. 59 tvrdí jeho majitel, že pochází z roku 1124. Sklepy jsou kopané ve spraši, vrstva zeminy nad nimi dosahuje někde i 20 metrů. Šikmé a křivolaké chodby sklepů, někdy i sedmdesát metrů dlouhé (jeden z nejdelších bzeneckých sklepů má číslo 84 a najdete ho za Müllerovým domem, chátrající památkou selského baroka) byly převážně vyzděny teprve na počátku dvacátého století. V roce 1953 byla ulička vážně poškozena při sesuvu půdy, následujícím po velkém lijáku. Katastrofa byla chápána jako boží trest za předchozí znesvěcení mariánského sloupu na náměstí. Několikrát se také stalo – naposledy v roce 2003 – že se část hřbitova i s hroby propadla do sklepa. Sklepní ulička v Barákách existuje už dvě stě let, ale současná podoba většiny sklepů pochází z 60. let minulého století. V letech 1984 až 1990 byl podle návrhu Ing. arch. Františka Vozáka vybudován areál vinných sklepů „Na Těmické“. Přestože tvarosloví průčelí respektuje tradiční vzory, estetickou hodnotu areálu kazí použité materiály. Nejrozsáhlejší je sklepní labyrint pod zámkem, který byl podle pověsti propojen chodbami s hradem Buchlov. Uvnitř se nacházejí obří sudy, které místní řezbář František Budař vyzdobil motivy z bzeneckých dějin. Pod restaurací Sokolovna, v bývalém sklepě hraběcího pivovaru, probíhá proslavený prvomájový košt vín.
 

Zajímavost - co hlídali hotaři

Na jižních svazích v okolí města jsou rozloženy prvotřídní vinařské trati, které dávají plná a aromatická vína odrůdy Ryzlink rýnský, známého pod známkou Bzenecká lipka, protože voní jako květy tisícileté lípy v zámeckém parku. V lehkých písčitých půdách se daří i Rulandskému bílému či raným odrůdám Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané. Z modrých odrůd je nejrozšířenější Frankovka a Svatovavřinecké. Vinohrady měly z dnešního pohledu podivné místní názvy: Psí hora, Kožuchy, Podhradí (dříve nejlepší trať, dnes je tento příkrý a pro mechanizaci nedostupný svah osázen hlavně ovocnými stromy), Maršálky (pojmenované podle dvorního maršálka Zachariáše Sessela, který vinici vlastnil okolo roku 1380), Grefty (z německého graben – kopat), Růžené, Čihůvky, Havaly, Horní hora, Prostřední hora, Kněží hora, Cukmantly. Ochrana vinic byla svěřována hlídačům – hotařům. Ve Bzenci se jejich volba konala na svátek sv. Vavřince. Již zdaleka je každý poznal podle uniformy: měli přes rameno koženou brašnu, dlouhý kožený bič na krátké hůlce – kocar, v ruce sukovitou hůl a ručnici. Byli vybaveni velkou pravomocí, mezi jiným i právem použití zbraně. Blízko trosek kaple svatého Floriána vidíme nápadnou šestibokou stavbu s červenou střechou, lidově nazývanou „Kaplička“; ve skutečnosti šlo o útulnu pro hotaře, kteří z ní mohli v nepříznivém počasí přehlédnout okolní vinice. Hotaři měli na svou přítomnost ve vinohradě upozorňovat voláním: „Hájím!“ Z toho vznikla posměšná říkánka, kterou zaznamenal Jan Herben: „Hájím, hájím, druhé zaháním, sám se najím.“
 

Komu chutnala bzenecká lipka

Bzenecká vína se odjakživa těšila obecnému věhlasu. Odběratelem zdejších vín byl král Václav II., pochvalná slova vzácnému moku z bzeneckých vinohradů věnovali Petr Bezruč, Mikoláš Aleš, Adolf Heyduk, Josef Suk, Arne Novák, Josef Váchal i Karel Svolinský. Podle jedné sklepní kroniky patřili k milovníkům bzeneckých vín také velikáni italské renesance Dante Alighieri a Benvenuto Cellini. Místní básník Antonín Pojeta píše: „Ochutnejte vína ze bzeneckých sklípků! / Zkuste sylván, tramín, ryzlink nebo lipku, / ryšák, frankovku – i portugal je chutný / a ten, kdo ho pije, nikdy není smutný!“ Každý obyvatel města byl oprávněn čtyřikrát do roka čepovat svá vína příchozím, přičemž frejunk trval 14 dní nebo 4 týdny. Výčep vinaři umísťovali v lisovnách, ve sklepích, průjezdech domů nebo obytných místnostech. V těchto dnech označovali šenkovní místa víchem – věncem z révového listí. A veselo bývalo v bzeneckých sklepech nejen o frejuncích. Navečer po celodenní lopotě, o nedělích a svátcích, kdy se vinaři scházeli ve sklepech, hlučely búdy hovorem, zpěvem a žerty hospodářů. Při sklepním veselí se zrodilo i srovnání révy vinné s mladou dívkou: „Vinná réva aj švarná děvčica potřebuje opečovávání od jara až do zimy, dostatek slunečních paprskú a stálú ochranu před nemocema. Mosíš sa o ňu starat po celý rok a nesmíš ju spustit z očí.“ Kronikář Jan Hirš zdůvodňuje absenci kulturního a politického dění ve městě: „Jak už vyplývá z konzervativní povahy Bzenčanů, jsou jen rychle hořící loučí, jejíž oheň živí nejčastěji ohnivá lipka.“ „Nejoblíbenějším místem zábavy a odpočinku Bzenčanů jsou sklepy, kde se scházejí po denním lopotění a v neděli, aby se občerstvili skleničkou vína a pohovořili si o hospodářství a časových událostech. Potěšení jim způsobuje, mohou-li známého neb cizince pozvati do sklepa a stálým připíjením ho, lidově řečeno, nadrati,“ napsal v roce 1924 učitel Josef Dufalík.
 

Kde můžete ochutnat víno

VINAŘSTVÍ BUNŽA – tel.518 384 833

VINAŘSTVÍ JUDR. BLANKA ĎURINOVÁ – www.vinarstvi-bzenec.cz

BISENC s.r.o. – tel.603 579 303, p.kunc@quick.cz

Zámecké vinařství Bzenec s.r.o. – www.zameckevinarstvi.cz, tel. 517 384 124
 

Slavnosti spojené s vínem

MÁJOVÝ OBLASTNÍ KOŠT VÍN (1. května)

GALERIE RYZLINKŮ (na pouť, tj. polovina srpna; pořádá Klub přátel Bzenecké lipky)

BZENECKÉ KROJOVANÉ VINOBRANÍ – mezinárodní výstava vín (září)

MARTINSKÉ SLAVNOSTI – svěcení a košt mladých vín místních vinařů (listopad; spojeno s vojenskou přehlídkou, připomínající vyrabování města napoleonskými vojáky na podzim 1805)
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • říjen 2017
    poútstčtsone
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    Všechny akce