Dolní Bojanovice – zlatá medaile od císaře


Podle archeologických nálezů bylo území osady obydleno Kelty již ve 4. století před Kristem. Na začátku letopočtu byli Keltové vytlačeni germánskými kmeny Markomanů, v průběhu 6. století počaly na území pronikat první kmeny Slovanů. Nejstarší písemná zpráva o obci je psaná latinsky a pochází z roku 1196. Obec a její okolí velmi trpěly četnými válečnými nájezdy, o čemž svědčí řada zaniklých osad např. Rupersdorf, Roztrhanice, Kapanice, Kuničky, Vsisko a Potvorovice. Dolní Bojanovice původně patřily pánům z Kunštátu, od začátku 16. století do roku 1848 byly majetkem hodonínského panství. Nejdůležitějším zdrojem příjmů vrchnosti bylo rybníkářství a vinařství. Staletou tradici vinařství a vztah Bojanovčanů k vínu dokládá pořekadlo, které má údajně původ v této podlužácké obci: “Kdo víno pije, muzice platí, vezmou ho do nebe andělé svatí.“ Z Dolních Bojanovic pochází i nejstarší dochovaný lis na Hodonínsku. Na jeho hynštu je letopočet 1621 a je uložen v Moravském muzeu v Brně. V roce 1905 vzniklo v Dolních Bojanovicích vinařské družstvo Zádruha jako první svého druhu v českých zemích. Bojanovské vinařství proslavil zejména znamenitý Ryzlink rýnský, na ochranu před jeho paděláním vydal majitel panství v roce 1738 zvláštní příkaz. Mimořádně kvalitní víno se používalo pro bohoslužebné účely, ale i jako vysoce hodnotné platidlo v naturální formě. Směs Ryzlinku rýnského s budínkou místního vinaře Jana Bohúna byla poctěna zlatou medailí, kterou rakouský císař František Josef I. předal vinaři osobně při návštěvě Hodonína v roce 1898 a od té doby byl bojanovský Ryzlink rýnský ozdobou slavnostních tabulí na císařském dvoře. Dnes pěstuje vinnou révu v obci 230 vinařů a rozloha vinic je téměř 100 hektarů. Na viničních tratích Hazuky, Hora holčická, Ochoze, Vrance, Zvolence, Myšince, Díl u kyjovské cesty a jinde se pěstují především pozdní odrůdy, odolnější proti jarním mrazíkům. Kromě zmíněného Ryzlinku rýnského je to Ryzlink vlašský, Rulandské bílé i šedé, vysoké jakosti a typické odrůdové aroma zde dosahují červené odrůdy Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe.

O sklepní uličce


Lidová ornamentika Podluží

Vinné sklepy stávaly na severozápadním konci vesnice již v roce 1656 a původně vytvářely samostatnou sklepní kolonii. Během rozšiřování vesnice v 19. a 20. století byly některé lisovny se sklepy přebudovány na obytná stavení a osada se rozšířila až k búdám. Dnes tvoří bojanovské lisovny se sklepy několik uličních řad v Předních a pod Čaganovem. Od 17. století měli v obci búdu i majitelé hodonínského panství. Sklepy panské lisovny, ve kterých bylo uskladněno až tři tisíce věder vína, patří k největším na Moravě a podzemní chodba prý vede až do Čejkovic. Tragický příběh spojený s působením hodonínských pánů ve vsi připomíná kamenný kříž za obcí. Lidové podání vypráví, že hejtman Franz Heissing napojil bojanovským ryzlinkem také své koně a ti pak letěli k Hodonínu tryskem. V zatáčce na konci vesnice chtěl hodonínský pán seskočit z vozu, aby předešel neštěstí. Zapletl se však do opratí a koně ho přejeli.

Sklepy bez lisoven ani původní hliněné búdy s doškovou střechou dnes již v obci nenajdete, většina búd byla v průběhu 20. století přestavěna. Novodobé stavby si většinou podržely tradiční barevnost (bílé stěny a modrá, zelená nebo červená podrovnávka), štítovou orientaci i vystupující žudro. Přestavby však bohužel často nerespektují zásadu jednotného vzhledu ani funkční a estetická pravidla lidového stavitelství. Malovaná žudra i názední malby sklepů, které se rozšířily na přelomu 19. a 20. století, čerpají z tradiční lidové ornamentiky Podluží. Na tvorbu Lucie Kašíkové-Esterkové navázala řada pokračovatelek, z nichž nejvýznamnější byla Hedvika Fukalíková. Pocházejí od ní malovaná žudra i figurální nástěnné malby inspirované místními zvyky a kroji. V matčiných stopách pokračují v současné době její dvě dcery.

Zajímavost

Každoročně se opakujícím zvykem dolnobojanovských vinařů je zarážání hory. „Hora“ je hůl asi čtyři metry vysoká, která má na vrcholu láhev s vínem a věnec s velkou posvěcenou kyticí. Zaražená hora zdaleka upozorňovala kolemjdoucí, že v době dozrávání hroznů nesmí do vinice nikdo vstoupit. Po skončení tohoto obřadu vinaři nabízejí hostům víno k ochutnání. Vinobraní se zahajuje otvíráním hory, které se symbolicky provádí na hodky.

Kde můžete ochutnat víno

VINÁRNA VINACZ – tel.518 372 646

SLÁDEK VÍT – tel.724 707 625

KUBĚNA PETR – tel.518 372 077

Slavnosti spojené s vínem

ZARÁŽÁNÍ HORY (konec srpna)

SVATOVÁCLAVSKÉ HODY (říjen)

HODKY S VINOBRANÍM (říjen)
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • prosinec 2017
    poútstčtsone
    27
    28
    29
    30
    1
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    Všechny akce