Hovorany - za tajemstvím beček v Jezovítkách


První písemná zmínka o Hovoranech pochází až z roku 1593 a v zakládací listině je zároveň zpráva o pěstování révy vinné v obci: „poddaní jsou povinováni robotou a dávkou vinohradní“. Tehdy, na sklonku 16. století, přibyla do kraje početná skupina chorvatských sedláků, která v místě dnešních Hovoran založila novou osadu. Takže jazyk, kterým první Hovoráci hovořili, bylo chorvatské nářečí, tzv. čakavština. Vinařství v Hovoranech, jako i jinde na Moravě, zažívalo v 16. století dobu velkého rozkvětu. Války a hladomor následujícího věku byly příčinou poklesu výměry vinic, v Hovoranech byla na konci 17. století obdělávána asi polovina rozlohy z doby před sto lety. Majitelé vinohradů byli zapisováni do tzv. horenských knih. Obdělávání vinohradů byla věnována veliká péče. Přísný řád (právo horenské) stanovil čas konání jednotlivých prací ve vinici, kdo smí vstoupit do vinohradu i tresty za nedodržení pravidel. Hlídač vinic zvaný hotař si mohl za den utrhnout pouze jeden hrozen. Nesměl však přitom vstupovat do řádků vinohradu, pouze z brázdy (rúny) odlomit střapec. Za porušení předpisu mu měla být uťata pravá noha a vyloupnuto levé oko. Takový trest měl stihnout též toho, kdo způsobil nějakou škodu ve vinohradě. Den, kdy se sbíralo víno, ustanovilo obecní sezení a dozorce nad vinohrady zvaný „horný“. Občané měli právo prodávati víno podle řádu, který stanovil rychtář. Nalévání mladého vína bylo přísně zakázáno. Na začátku 20. století byly viniční trati Díly za vinohrady, Stará hora, Zavinohradí, Díly za humny, Zadní díly a Frýdy osázeny 45 hektary vinic, dnes tvoří rozloha převážně jižních svahů obecního katastru téměř 200 ha. V roce 2005 byl v obci založený Spolek vinařů. Pěstují se především bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Müller-Thurgau, Tramín a Sauvignon, z červených vín Svatovavřinecké, Rulandské modré, Frankovka a Portugal. O polní trati mezi Hovorany a Karlínem, která se nazývá Jezovítky, se vypráví jedna z nejzajímavějších hovoranských pověstí. Kdysi dávno tady prý měli klášter jezuité, kterým patřila i okolní pole a vinohrady. V klášteře bylo uschováno množství zlata a stříbra, klášterní sklepy uchovávaly mnoho beček dobrého vína. A legenda slibuje, že až se v Hovoranech neurodí hrozny, otevřou se Jezovítky, praskne největší bečka a víno poklad vyplaví. Objeví se i další bečky vína, které jsou v Jezovítkách pro horší časy schovány.
 

O sklepní uličce

 

Malé a milé hovoranské kolonie

Obec Hovorany je sevřená v údolí, svažitá humna byla odedávna využívána ke kopání sklepů. Proto ve vesnici nevznikla historická sklepní ulička – každý sedlák měl sklep za domem. Hovoranské sklepní uličky jsou ve srovnání s okolními obcemi mladšího data, vznikaly teprve ve druhé polovině minulého století. Ani velikostí nemohou soupeřit s kobylskou nebo mutěnskou kolonií, každá z nich má sotva dvacet sklepů. Jsou však pěkné a upravené, zvláště Hluboká cesta, kterou prochází Mutěnická vinařská stezka. Patrové lisovny zdobí kamenem obložená průčelí v přízemí staveb, podkroví tvoří neomítnutá pálená cihla nebo bílá omítka zvýrazněná cihlovým ostěním. Rámování oken a dveří kopíruje historické tvarosloví, kvalitní řemeslnou prací jsou kované mříže otvorů. Nejstarší sklepní uličkou v obci jsou Benátky, vybudované krátce po 2. světové válce. Stavby sklepů se zrcadlí ve vodní hladině místního rybníka a dotvářejí malebnost jeho okolí. Z hlediska historie, typologie a stáří sklepů jsou nejcennějšími vinařskými stavbami Hovoran patrové lisovny se sýpkou na okraji obce, u silnice do Šardic. Rozměrné patrové stavby obdélníkového průčelí byly postaveny mimo obec v době, kdy dědina začínala kostelem. Z toho se dá usuzovat na dobu jejich vzniku v polovině 19. století.
 

Zajímavost - Za onoho času…

Nad Hovorany, kam Mutěnická vinařská stezka vystoupá cestou k jarohněvickému rybníku, se mohl odehrát pohádkový příběh či krásná legenda, vyprávějící o putování Pána Ježíše se svatým Petrem Moravou: „Za onoho času, když Pán Ježíš chodil po Moravě se svatým Petrem, došli až na Slovácko. Stanuli na vršku a dívali se do kraje. Slunce pálilo, až se slévalo, po stráních se hemžilo lidí, skopávali příkrá políčka. Petrovi jich bylo hned líto a pravil Pánu Ježíši: Hleď Pane, byli jsme u Valachů, ti si jen leží na pastvě u svých ovcí, na horách jim roste jalovec a čert je naučil pálit z něho kořalku, aby měli čím zapomenout na svoji chudobu. Pak jsme přišli k Hanákům, ti si jen sedí za stolem a jedí. Na poli jim roste ječmen a Ječmínek je naučil vařit pivo, aby měli čím zapíjet své hody.


Jen ti Slováci se tady lopotí po těch kopanicích, nic jim tu neroste, leda pohanka a nemají čím zjasnit mysl. Dej jim, čím by se utěšili ve své práci. Pán Ježíš se usmál a řekl: Staň se vůle Tvá, Petře – ale Slovák nepotřebuje zalévat duši, aby se rozjařil. V tu chvíli zazněla po stráních dívčí píseň, jako když skřivánek letí k nebesům. Pán Ježíš se opřel o hůl, chvíli naslouchal, pak se dali s Petrem na cestu. Ale hůl zůstala trčet v zemi, vypučela v révový keřík, po stráních se rozlezly vinné trsy a pod jejich listím se v žhavém slunci nalévaly těžké hrozny. Jejich víno je trpké jako lidská práce, sladké jako Boží úsměv a jiskří v duši jako skřivánčí píseň.“
 

Slavnosti spojené s vínem

ZARÁŽÁNÍ HORY (začátkem září; na dílech za myslivnou se předvádí starobylé zvyky, hraje cimbálka, šenkuje se víno a opékají klobásy)

SVĚCENÍ VÍNA (27. prosince v 18 hodin v sokolovně za přítomnosti farářů obou církví působících v obci)
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • říjen 2017
    poútstčtsone
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    Všechny akce