Kyjov – vinařství Českých bratří 


Území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské. Roku 1126 daroval Kyjov olomoucký kníže Václav klášteru Hradisko u Olomouce a splnil tak přání mnichů získat lokalitu, kde by se dala pěstovat vinná réva a produkce hroznů by pokryla vlastní spotřebu ušlechtilého moku. Víno se totiž používalo nejen k liturgickým účelům, ale bylo běžným nápojem a užívalo se také jako lék. V roce 1539 klášter město prodal a moravský zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu zahájil budování renesančního města, ve kterém pokračoval Václav starší Bzenecký. Za jeho působení se stal Kyjov městem královským, byly postaveny tři městské brány a výstavná renesanční radnice. Středověká vinná pořádka Vinařství bylo v Kyjově již ve středověku nejen obživou jeho obyvatel, ale i součástí společenského života a přinášelo užitek i městu. Kyjovští měšťané záhy obnovili vinice zničené během husitských válek a hlavní pramen jejich výdělků byl z prodeje vína přes pole i v domovních výčepech. Vinná pořádka, čtrnáctidenní čepování vína po domech, byla zdrojem pravidelných příjmů, kterými se často vyrovnávaly nejnaléhavější dluhy. Velké úctě a rozšíření se vinařství těšilo hlavně mezi Českými bratry, kteří kupovali vinice i v okolních obcích a pod svými měšťanskými domy budovali vinné sklepy. Rozvoj vinařství ve městě nepřerušila ani třicetiletá válka, která na rozdíl od ostatního území Moravy poškodila vinice na Kyjovsku jen nepatrně. Pro šenkování vína, které bylo v 17. století významným privilegiem měšťanů, byly zařízeny domy na náměstí a přilehlých ulicích. K šenkovním místnostem patřila předsíň a pokoj zvaný taneční, kde se pro větší výnos šenku pořádaly taneční zábavy. O postupné profesionalizaci vinařství svědčí zpráva, že 22. října 1686 stanovila městská rada mzdu lížníkům, kteří se zabývali spouštěním vinných sudů do sklepů a jejich vytahováním.V roce 1899 byl v Kyjově vysazen vzorový vinohrad na americké podnožce. Obec pro jeho založení poskytla pozemek Na Újezdě a farní beneficium pozemek v trati Polámaný. Ve 30. letech následujícího století pronajala obec vinohrad místní zemské hospodářské škole.

O sklepní uličce


Nětčické sklepy

První vinařskou stavbou v Nětčicích byl panský sklep, pro svoji kapacitu více než 4 000 věder vína nazývaný Velký. Datace nad vchodem uvádí sice jako rok stavby letopočet 1780, pro skladování vína však sloužil spíše v době na přelomu 18. a 19. století. Sklep byl původně vybudovaný jako sklad brambor pro kyjovskou palírnu, určitou dobu sloužil i jako ledovna. Stylová lisovna mohutných rozměrů byla nad sklepem vystavěna později. Nejznámějším majitelem sklepa byl kyjovský folklorista a obnovitel tradice Slováckých roků Jožka Sedlář. Význam sklepa pro společenský život ve městě popsal v knize 33 životů dr. Dunděra: „Ten starý tereziánský sklep pod Jančovou hospodou a později mladší z roku 1896 se staly významným kulturním fenoménem. Kdysi jsem přirovnal sklep Jožky Sedláře k pražské kavárně Slávia a v podstatě to nebyla žádná nadsázka. Prošla tudy řada spisovatelů a básníků, malířů a muzikantů, plejáda herců včetně osazenstva Divadla na provázku a celý štáb FAMU v čele s Lubomírem Lipským. Za padesát let se tu vystřídali všichni etnografové, co jich Morava zrodila a všichni slavní primáši. Skoro každý z významných cizinců, který přijel do Kyjova, navštívil Jožkův sklep, a tak ve třech kronikách jsou zápisy v angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, polštině, finštině a dokonce v japonštině. Za všechny návštěvníky vystihl význam Sedlářova sklepa spisovatel František Nepil: Celý večer jsme ochutnávali dobrá a ještě lepší vína. Bože, to byly užitečné chvíle! Jak se nám rozšířil obzor!“ Od začátku 19. století přibývaly podél silnice směrem k Jančově hospodě další sklepy. Mezi několika novodobými lisovnami se sklepy stojí stará cihlová lisovna se sýpkou v podstřeší, jejíž rovný dřevěný strop podepírají mohutné trámy. Dávná a bohatá historie zdobí dva poslední sklepy v uličce. Dvě sta let starý, dvouprostorový Poláškův sklep je opatřený kamennou klenbou, tvořící úzkou a téměř hranatou chodbu. Nově postavená lisovna s posezením v patře a výborná vína čekají na milovníky jiskrného moku. Lisovna sousedního Šimečkova sklepa z roku 1882 byla na začátku 20. století přestavěna k bydlení. Výminek sloužil jako byt pro chudší občany města. V roce 1984 byl sklep s lisovnou zrekonstruován, současná podoba kopíruje původní vzhled stavení.

Boršovské sklepy

Ještě před třiceti lety stávaly boršovské zemní sklepy se zděným předsklepím u cesty do Bohuslavic. Poté, co musely ustoupit rozšiřování silnice, zůstal jedinou boršovskou kolonií jednostranný řádek sklepů ve Vývoze. Nejsou to však sklepy ledajaké, vznikaly většinou z dlouhých únikových podzemních chodeb vedoucích až k cestě do Bukovan. Rozsáhlý Formanův sklep vznikl zakvelbením podzemí, které objevil majitel parcely při opravě rodinného domku, nad hlubokým sklepem vyrostla i patrová cihlová lisovna uprostřed kolonie, na jejímž dveřním rámu je vyznačený letopočet 1748. Ojedinělým architektonickým řešením kupole lisovny se může chlubit nadsklepní dům, jehož barevné průčelí ozdobené nikou s dřevořezbou svatého Vavřince vyrůstá v zahradě za dřevěným plůtkem. Mezi hospodářskými stavbami na jižní Moravě najdete jen výjimečně stavení, jehož dvojlodní prostor je završený cihlovou klenbou na českou placku. Plochá kupole jako koruna reprezentačního prostoru byla v městském prostředí používána ve vrcholném barokním a raném klasicistním stavitelství, na venkov pronikla v 1. polovině 19. století. Předpoklad, že stavbu lisovny, jejíž cihlová klenba vyrůstá z mohutných kamenných zdí, lze klást do tohoto období, potvrzuje i skutečnost, že stavba je zakreslena v mapování z doby vlády Marie Terezie. Starobylost unikátního prostoru umocňuje i samotný sklep. Křivolaké kamenocihelné kvelbení s hliněnou podlahou končí krátkou chodbou, kde poklop umístěný v podlaze kryje tajemnou skrýš. A ve starobylém sklepě panují i starosvětské mravy a zásady. Jeden z majitelů tohoto půvabného stavení a rustikálních podzemních chodeb pan Selucký mně při sklence lahodného „najburku“ bez nostalgie vyprávěl o konci svého vinaření: „Vinohrad je daleko a nohy už mi neslouží, loni jsem sklidil hrozny naposledy. Teď na jaře, dříve než se keře zazelenají, se nechám Pod vinohrady dovést a vyklučením sazenic udělám vinohradu poslední službu.“

Sklepy Na Šištótě

První vinařské stavby v ulici U Sklepů byly vybudovány v polovině 18. století, většina letopočtů nad vchody do lisoven však uvádí pozdější datum. Převážně jde o přízemní lisovny se sklepy a posezením v předzahrádce. Na čelní stěně upoutá žudro zdobené lidovými ornamenty, novější stavby mají obytné patro, případně podkroví. Slovácká búda pana Zavrtálka stojí na místě krechtu na zeleninu z 18. století, který na vinný sklep přestavěl ve 20. letech minulého století MUDr. Švarc. Sklep budovali jeho pacienti, kteří mu dlužili za léčbu – sedláci kopali a vyváželi hlínu, zedníci kvelbili nové prostory a spolu s ostatními dlužníky přistavěli i besednici a lisovnu. Společnými silami vybudovali chodbu tak dlouhou, že sklep ústí až v sousední Tiché ulici. Průčelí lisovny z červených cihel, dokončené v roce 1926, korunuje dřevěný vyřezávaný štít.

Ve sklepě U Petra, který nabízí ochutnávky a prodej vín několika pěstitelů z Kyjovska, byla v roce 2006 zřízena stálá vinařská expozice. V autentickém sklepním prostředí si můžete prohlédnout staré vinařské nářadí, nádoby, pracovní kroje vinařů. Součástí muzeální expozice je i dokumentace historie vinařství na Kyjovsku či popis a charakteristika jednotlivých odrůd. Nejstarším stavením kolonie rozložené v místě bývalé střelnice je původně desátkový sklep, doložený v roce 1761. Vstup do široké besednice a cihlou kvelbeného podzemí napodobuje průčelí sklepů ve Vrbici. Kamenná čelní zeď a lomené oblouky otvorů i ostění jsou poctou mamince majitele sklepa paní Ježkové, která z vesnice pod kopcem Stráž pochází.

Zajímavost

Tradice zarážení hory a vinobraní na Kyjovsku byla poprvé zaznamenána v 19. století, kdy byla slavnost doprovázena svěcením, kropením a okuřováním hory, počátek vinobraní byl vyhlášen střelbou z ručnic. Slavnostní a obřadné zarážení hory se konalo koncem srpna nebo začátkem září, kdy hrozny začínají dozrávat. Vinohradní hlídači – hotaři natrhali devatero kvítí, která pak odnesli do kostela posvětit. Z kvítí udělali několik kytic, které pověsili na vysoké tyče a ty postavili na nejvyšších místech vinohradů na znamení, že hora je zaražena. Budování prvních sklepů ve městě souviselo nejen se šenkem, ale i s potřebou zvýšení kvality vína a rozvojem vinného hospodářství. Původní lisovny kyjovských sklepů byly většinou přízemní, patrové lisovny jsou spíše novodobého původu.

Kde můžete ochutnat víno

VINNÝ SKLEP U PETRA NA ŠIŠTÓTĚ – Petr Ivičič, tel.605 123 318, petr.ivicic@tiscali.cz

JOSEF POLÁŠEK – Pod vinohrady, tel.602 566 307, vino.polasek@seznam.cz

MIROSLAV JEŽEK – tel.776 611 374

Slavnosti spojené s vínem

JARNÍ OTEVÍRÁNÍ SKLEPŮ (březen)

JOSEFSKÝ KOŠT VÍN (březen)

LETNÍ SLAVNOSTI (srpen)

SLOVÁCKÝ ROK (nejstarší folklórní slavnost v ČR, 2007 a pak jednou za čtyři roky)

MARTINSKÉ HODY (listopad)
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • prosinec 2017
    poútstčtsone
    27
    28
    29
    30
    1
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    Všechny akce