Hustopeče - středověká bašta moravského vinařství


Název města pochází od jeho zakladatele, šlechtice jménem Úsopek. Lidová etymologie jej ovšem vysvětluje jako místo, kde husto peče – narážka na teplé podnebí a nedostatek stínu. Hlavním zdrojem bohatství města bylo vinohradnictví – roku 1368 se uvádí v Hustopečích dvacet viničních hor – jeho významnými nositeli byli němečtí kolonisté a později novokřtěnci, pro svou zdatnost v řemeslech a pracovitost nazývaní „lidské včeličky“. Když byli v roce 162 z Moravy vypovězeni, odešli hlavně do Uher; jen tři stovky z téměř 20 000 moravských habánů konvertovaly ke katolictví a směly zůstat. Nejstarší městská pečeť z roku 1418 zobrazuje větévku vinné révy se třemi hrozny a vedle ní dva vinařské nože. O významu zdejšího vinařství svědčí i to, že již v 15. století zde byl cech výrobců motyk! Hustopečské vinice patřily k největším v českých zemích a vlastnila je šlechta, řada klášterů i bohatí měšťané až z Brna a Olomouce. Liechtensteinům se však nelíbilo, že pozemky na jejich panství patří cizím lidem, podporovali proto tzv. domácí vinice, nezcizitelně spjaté s gruntem.

O sklepní uličce


Výkon hrdelního trestu podle horenského práva

Už z počátku 15. století je doložena lisovna bednářského cechu. Město mělo svůj vlastní a pověstný horenský soud, proti jehož rozhodnutí nebylo odvolání. Stál na místě dnešní spořitelny, na jejíž fasádě lze dodnes vidět původní kamenný erb. V čele horenského soudu stál perkmistr, který byl pověřen dozorem nad horami, určoval zahájení prací ve vinohradech, vybíral panský desátek a zarážel horu. Jediný doložený výkon hrdelního trestu podle horenského práva u nás, a to za pouhou krádež hroznů, se uskutečnil roku 1610 právě v Hustopečích. Svědčí o tom, že drastické tresty horenského práva, nad nimiž se dnes pozastavujeme, sloužily hlavně k odstrašení a příliš se nepraktikovaly. Neblaze zapůsobila třicetiletá válka, v jejímž důsledku poklesla výměra vinic na pouhou desetinu původního stavu. Došlo však k postupnému obnovování, takže již v polovině 18. století platily Hustopeče za největší vinařskou obec na Moravě. Roku 1726 vznikl vinařský cech, ale jeho zakladatelé Adam Wagner a Andreas Langer museli ve Valticích devětkrát urgovat jeho povolení. Ke schválení došlo až v roce 1736, údajně i za pomoci úplatků: vína a vyhlášeného hustopečského chřestu. V té době produkovaly Hustopeče okolo čtyřiceti tisíc věder vína ročně a roku 1784 prohlašuje Hanke z Hankeštejnu hustopečské víno za nejlepší na Moravě.

Ve 30. letech minulého století vznikaly nové vinařské školy a zemědělské vinařské spolky, takže např. hostinský Alfred Andres, jehož podnik stál na místě dnešní hospody U špagáta, pěstoval sto odrůd révy. Hustopečské vinařství poškodil odchod většiny českých a židovských obyvatel po záboru Sudet, válečné události i odsun Němců, které nahradili dosídlenci bez vztahu k půdě. Až po roce 1955 nastává rozvoj velkovýsadeb družstevních vinohradů, ale i malých záhumenkových vinic. Z hustopečských vín je nejproslulejší Tramín, dalšími tradičními odrůdami jsou Veltlínské, Ryzlink vlašský, Neuburské, Sylvánské, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské modré, Frankovka, Modrý Portugal. Na slavnou vinařskou tradici navazuje Burčáková unie, kterou vytvořilo 20 obcí regionu a slovenská Modra. Propagaci a kultivaci pití burčáku zajišťuje hymna unie, v níž se mj. zpívá: „S burčákem náš člověk i Evropu přežije.“ Unie zakládá misijní stanice v nevinařských oblastech, kde se prodává pouze nešizený burčák a poskytuje praktické rady: „Burčáku se má vypít tolik, kolik sami vážíte, ale nemusí se to stihnout během jedné hodiny.“

Zajímavosti - znamenitá vína v renesančním sklepě

Obdobně jako v jiných městech měli hustopečští vinaři vinné sklepy pod svými domy na náměstí. Dva souběžné sklepy se dochovaly v renesančním domě U Synků, postaveném roku 1579. Po jejich renovaci je zde umístěna Stálá vinařská expozice města Hustopeče. Mapuje historii a současnost pěstování vinné révy a výroby vína, návštěvníci mají možnost ochutnat a zakoupit víno od vinařů z Velkopavlovické oblasti. Vinařská ulice pod Křížovým vrchem patří k nejstarším sklepním lokalitám, byť dnešní vzhled přestavěných domů tomu nenasvědčuje. Od 70. let zde vyrostla řada přízemních a patrových lisoven. V krásném prostředí ulice kpt. Jaroše byly vystavěny nad sklepy štítově orientované přízemní lisovny. Další kolonie vinných sklepů v Hustopečích jsou v ulicích Kurdějovská, Na hradbách (zde je zachovaný farní sklep z 18. století s historickým lisem s datem 1904), Herbenova, Kosmákova. Největší ve městě býval dvouřadý sklep pod Zámečkem, zrušený roku 1919.

Kde můžete ochutnat víno

Stálá vinařská expozice (sve) - www.hustopece-city.cz, Tel: 724 916 004

Vinotéka Zvos - Tel: 724 241 991

Vinný sklep U Vrbů - www.uvrbu.cz, Tel: 606 712 682

Vinoteka 2006 - www.vinoteka2006.cz

Vinný sklep U Kuklů - www.ukuklu.cz

Slavnosti spojené s vínem

Prezentace vinařů Hustopečská ve sklepě Na Hradbách (leden až březen)

Prvomájová výstava vín

Cyklistické putování krajem André (30. června)

Burčákové slavnosti (říjen)

Slavnosti svatomartinských vín (zahájení 11.11. v 11hodin 11minut)

Vánoční přehlídka archivních vín
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • prosinec 2017
    poútstčtsone
    27
    28
    29
    30
    1
    3
    4
    5
    6
    7
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    7
    Všechny akce