Velké Bílovice – čarování na hanáckém Slovácku


Název města se odvozuje od pověsti, podle které Bílovice založili uprchlíci ze vsi Trkmanice, zničené za husitských válek. Když se hrstka zachráněných sešla na novém místě, jeden z nich si prý povzdechl: „Ale dřív nás bylo více.“ Dávka vybíraná z vinic, tzv. perkrecht, je zde zmiňována již roku 1446. Zdejší vinařství ovlivnili v 16. století habáni, jejich společný sklep u cesty na Čejkovice je v současnosti v majetku společnosti Habánské sklepy. Vinařství velmi utrpělo počátkem 17. století, zatímco jinde na Moravě byla válkami zničena polovina vinohradů, v Bílovicích to bylo 90 %. Zdárný rozvoj vinařství v 18. století měl jen jednu stinnou stránku, kterou byla ztráta odbytišť po sedmileté válce, kdy Prusové zabrali Slezsko. Ještě v 19. století byli lidé velmi pověrčiví – roku 1863 je v Bílovicích doložena funkce obecního zaříkávače bouřek, kterým byl Jan Kégl. A když si osvícený rodák Václav Lebloch doma zřídil meteorologickou stanici, místní ho podezřívali z čarodějnictví. Víno tady bylo vždy kvalitní, z poloviny 19. století se zachoval záznam, podle kterého se za bílovické víno platilo tři zlaté a třicet krejcarů, zatímco za ostatní vína necelé dva zlaté. Roku 1923 založil Pavel Osička Vinařskou besídku, která byla prvním pokusem o vinaření na vědecké bázi. Velké mrazy v roce 1929 si vynutily rozsáhlou obnovu vinic, jen v roce 1931 bylo na katastru Velkých Bílovic vysazeno 120 000 ks nových sazenic. Po druhé světové válce a kolektivizaci se výměra vinohradů zvýšila zakládáním teras, v roce 1981 vypěstovalo zemědělské družstvo na své desetihektarové školce 425 3 00 ks sazenic. V té době bylo skladba odrůd v obci následující: Modrý Portugal 25 %, Svatovavřinecké 21 %, Ryzlink vlašský 18?%, Müller-Thurgau 16%. Z tradičních akcí jsou nejznámější Velkobílovické hody slavené začátkem září a hojně navštěvované turisty pro neopakovatelné kouzlo tance pod májou s množstvím krojované chasy. Město, jehož viniční trati patřily k nejrozsáhlejším i v minulosti, tvořící spolu s Čejkovicemi a Mutěnicemi vinařský mikroregion Vitis, je svou dnešní rozlohou vinic 803,6 ha největší vinohradnickou obcí v ČR.

O sklepní uličce


Mýty a legendami opředené Belegrady

Vinohradnické trati jsou rozloženy na svazích Dyjskomoravské pahorkatiny. Původně jich bylo dvacet osm (Šísary, Krátké, Špičáky, Od Čejkovska, Zimarky, Holomúcary, Maškrúby, Ťuhýkov, Hamby, Stískale, Súdný …) nyní byly na přání vinohradníků sceleny do sedmi: Přední hora, Zadní hora, Dlouhá hora, Široká hora, Pod Belegrady, Nová Hora, Vinohrádky. Sklepní areál, čítající více jak 650 hlavně patrových obytných lisoven, je od obce oddělen Bílovickým potokem a sestává ze tří částí, které dnes už zástavbou splývají: Půrynky, Pod předníma a nejznámější Belegrady. Od sklepů v Belegradech vede Velkopavlovická vinařská stezka mezi vinohrady na mýtický vrch Hradištěk. Z návrší porostlého stepní květenou, kterému vévodí kaplička zasvěcená sv. Václavovi, sv. Urbanovi a sv. Cyrilu a Metodějovi se můžete kochat výhledem do vinorodého kraje pod Pálavou. Podle pověsti se zde ve středověku pořádaly čarodějnické sabaty; o filipojakubské noci tady můžete planoucí ohně a rej čarodějnic spatřit dodnes. V polovině 18. století byly v obci jen čtyři poddanské a šest svobodnických sklepů, o padesát let později už bylo sklepů přes třicet. Ve 2. polovině 19. století se areál rozrostl do tří podkovovitých řad. Belegrady mají vlastní hospodu i sportovní areál zvaný Křástelka. Zdejší zvláštností je okapová orientace téměř poloviny sklepů, která ještě zesiluje dojem samostatné vesnice. Počátkem 40. let 20. století se začalo s výstavbou Nových Belegradů podél silnice do Čejkovic; podle doby vzniku se jim také říkalo Hitler strasse. „Sedmdesátá léta minulého století negativně ovlivnila podobu sklepů i ve Velkých Bílovicích. Během deseti let vyrostlo mnoho sklepů bez jakékoliv koncepce, pouze podle lidové tvořivosti. Vinařské stavby ovlivněné socialistickým realismem – rovné střechy, balkony, beton, železo…“ komentuje normalizační výstavbu sklepů místní občan Pavel Zemánek.

Ve vinohradě platilo tradiční právo frejunku (tedy azylu pro ohrožené osoby): kdo za pronásledovaným vstoupil do vinohradu dál než na šíři motyky, byl popraven. Za zneužití frejunku byla useknuta ruka. Také hádky ve vinohradě byly podle horenského práva zakázány pod pokutou deseti grošů, za rvačku na vinici dokonce hrozil trest smrti. Horenské soudy probíhaly tradičně dvakrát ročně, na svatého Jiří (duben) a na svatého Vavřince (srpen).

Ve 20. letech minulého století zapsal místní učitel do kroniky: „Dříve bývalo veseleji v nich (rozuměj sklepích) – bylo také více vína a hospodáři mnozí strávili v nich většinu svého života – dva, tři dny vydrželi – na seně se prospali, a když kousek chleba a masa si z domu přinesli, seděli zase a popíjeli po chuti. Teď se většinou ve sklepích mele politika a dělají rozumy. Do schůzí poučných, jež se konají pro vzdělání hospodářství, nechodí – snad by bylo lépe konati tyto u sklepů. (…) Trousí se jako apoštolové, aby zapadli do sklepů.“

Dosud se udržuje tradice posezení ve sklepech na svatého Štěpána (26. prosince), kdy končila celoroční služba, říkalo se: „Na Štěpána není pána.“ V létě se sklepy příliš nenavštěvují, protože většinu času zabere práce na vinicích. Dříve v tomto období už nebylo víno a v Bílovicích se říkávalo: „A nechoďme do Belegradů, straší tam v bečkách“.

Jinde velmi rozšířené uctívání svatého Urbana, patrona vinařů, není v Bílovicích doloženo. Přestože kult byl prý omezen pouze na oblasti s německým obyvatelstvem, zdobení nepříliš vkusnými soškami tohoto světce je rozšířené. Dlouho se tradovala pověst o zasypaném knížecím sklepě v poli pod Belegradem, vykopávky v roce 1928 ji však vyvrátily. S předpovídáním úrody vína je spojena následující pověra: „O hrubé mši na Boží narození se vinaři dívají k oltáři, zasvítí-li slunce na kalich s vínem, který zvedá kněz, bude následující rok úrodný“. Bílovickými vinohrady vede i naučná stezka, která kopíruje trasu cyklistické Velkopavlovické vinařské stezky. Je na ní umístěno několik informačních tabulí o vinařství, viničních tratích a vinařských slavnostech ve Velkých Bílovicích. Vznikla v roce 2005 a mimo poučení nabízí i příležitost k odpočinku.

Kde můžete ochutnat víno

Vinotéka s informačním centrem a sklep - Tel: 602 277 01

Vinařství a penzion u hroznu - Tel: 777 207 440, www.uhroznu.cz

Habánské sklepy, s.r.o. - Tel: 519 346 233, www.habanskesklepy.cz

Hrabal - Rodinné vinařství - Tel: 736 489 082, www.hrabal-vino.cz

Vinařství Dalibor Ocička - Tel: 776 594 271, e-mail: osicka.dalibor@seznam.cz

Vinařství - Vladimír Tetur - Tel: 603 253 529, www.moraviavitis.cz

Vinopol Santé, s.r.o. - sklep a vinotéka - Tel: 519 346 220, e-mail: vinopol@c-box.cz

Rodinné vinařství Tibor Zapletal - Tel: 606 715 417, tibor@vinarstvi.cz

Sklep U Osičků - Tel: 608 770 712, www.sklepuosicku.cz

Slavnosti spojené s vínem

Jarní putování za vínem (březen či duben)

Místní výstava vín (duben)

Zpívání pro radost (červenec)

Zpívání na Belegradech (srpen)

Zarážání Hory (na svatého Bartoloměje na Belegradech)

Hody se stavěním máje slavné začátkem září

Hodky (čtrnáct dní po hodech)

Svěcení vína (27.12.)
  • 16.10.2017
    Residence LakePark u Máchova jezera

    Přijměte pozvání na den otevřených dveří vzorového bytu residence L...

     
    10.10.2017
    FOTO - Ukončení sezóny 2017 v Je...

    Na tři stovky cyklistů se sjelo poslední zářijovou sobotu do Jevišo...

     
    Všechny aktuality
  • říjen 2017
    poútstčtsone
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    1
    2
    3
    4
    5
    6
    8
    9
    10
    11
    12
    13
    14
    15
    16
    17
    18
    19
    20
    21
    22
    23
    24
    25
    26
    27
    28
    29
    30
    31
    1
    2
    3
    4
    5
    Všechny akce